ANALÝZA NEHOD | Vraňany 2007: Osudná záměna přejezdů

Jednotlivá technologická zařízení na železnici přesně identifikují jejich kilometrickou polohu vztaženou k počátku a konci konkrétní tratě. Ať už jde o návěstidla, budovy nebo přejezdy. Někdy však přece jen dojde k nedorozumění.

Policista a železniční zeměpis

Příběh s trpkým koncem začal poměrně všední událostí. Krátce po čtvrt na deset večer 19. března před sedmi lety se ve vraňanské dopravní kanceláři rozezvučel telefon. Operační důstojník mělnického obvodu Policie ČR žádal výpravčího o zastavení provozu z důvodu uváznutí osobního automobilu na železničním přejezdu s tím, že vozidlo zasahuje do průjezdného průřezu. Na tom by nebylo nic zvláštního, snad každý dopravák zažil situaci, kdy policisté žádali o zastavení provozu z různých důvodů. Jenže tentokrát identifikace konkrétního úseku neproběhla zrovna ukázkově. Policista výpravčího informoval, že „na železničním přejezdu mezi Lužcem a Horníma Beřkovicema na tý hlavní trati ňákej blbec sjel ze silnice a zůstal viset na kolejích“.

Pokud nejste zrovna zběhlí v železničním místopisu, pak vězte, že tato informace nebyla k jasné identifikaci konkrétního přejezdu vůbec dostačující. Vraňany totiž neleží jen na koridorové trati 090 z Prahy do Děčína, ale ze stanice vycházejí také dvě lokálky – trať č. 094 (Vraňany – Lužec nad Vltavou) a č. 095 (Vraňany – Zlonice). A na druhé jmenované skutečně leží Horní Beřkovice. Ve sdělení policie tedy zazněly dva body, podle kterých výpravčí identifikoval jako místo, kde se překážka vyskytla, právě úsek na těchto vedlejších tratích a okamžitě informoval výpravčího ve Straškově. Přitom ubezpečil policistu: „My tam teď nic nejedem, a pak mi zavolejte.“ Pro bezpečnost provozu tedy udělal vše, co mu ukládaly služební povinnosti. Bohužel na nesprávné trati.

Náraz v rychlosti 136 km/h

Nastražené Audi A8 se ale nacházelo na přejezdu v km 451,4 mezinárodní tratě č. 090 s rychlostí 160 km/h mezi stanicí Vraňany a zastávkou Cítov. Výše uvedená citace policisty sice obsahuje náznak toho, že měl na mysli tuto trať, místopisně se však z pohledu železničářské terminologie a drážních zvyklostí hrubě mýlil. Orientoval se totiž podle míst, kudy prochází silniční komunikace a nikoli železniční trať. Koridor tak zůstal v provozu a ve 21.29 k osudnému přejezdu dorazil v rychlosti 136 km/h rychlík 786 z Prahy hlavního nádraží mířící do Děčína hlavního nádraží. Aktivovaná výstraha na přejezdovém zabezpečovacím zařízení naštěstí varovala posádku vozu i přítomné policisty, nic netušící strojvedoucí na stroji 162.011 však neměl sebemenší šanci střetu zabránit i přes použití rychlobrzdy.

Lokomotiva auto smetla, přesto však vykolejila a s ní i první tři ze šesti vozů rychlíku. Peršing během svého nedobrovolného výletu do pole porazil čtyři sloupy trakčního vedení a jedno návěstidlo autobloku, poškodil reléovou skříň autobloku a stykové transformátory. Narušena byla též směrová poloha druhé traťové koleje a betonové pražce. Jeden z vozů skončil téměř kolmo přes obě traťové koleje. Tragicky vyhlížející apokalypsa se naštěstí obešla beze ztrát na životech, lehce zraněn byl strojvedoucí a jeden cestující.

Jeden o voze, druhý o koze

Vyšetřovací tým drážní inspekce měl před sebou nelehký úkol: určit, kdo koho vlastně nepochopil a zejména proč. Ze záznamů hovoru je zřejmé, že policista komunikující s výpravčím neidentifikoval přejezd z pohledu zaměstnanců řídících železniční provoz zcela jednoznačně. A to i přesto, že policisté v terénu mu vysílačkou oznámili, že jde „o hlavní trať na Ústí“. Zmínka o hlavní trati sice v telefonátu zazněla, o směru na Ústí však už nikoli. K nedorozumění však bezesporu přispěla také podivuhodná neaktivita výpravčího – z jeho strany nepadl na policistu vůbec žádný doplňující dotaz na detaily události nebo konkrétnější popis místa, informace jen pasivně přijímal, nerozvíjel. Proč nereagoval na dovětek „na tý hlavní trati“, se nepodařilo vyšetřovatelům zjistit. Protože ale podnikl všechny kroky pro zastavení provozu (byť na jiné trati), podle vyšetřovatelů jednal v souladu s předpisy.

Alfou a omegou tak bylo „jen“ rozdílné vnímání identifikace přejezdu. Policista hovořil o přejezdu mezi Lužcem nad Vltavou a Horními Beřkovicemi ve smyslu součásti pozemní komunikace. Výpravčí vyhodnotil tato místa ve smyslu trasování železniční tratě. Podle vyhlášek jednali oba v souladu s jejich pracovním zařazením. Nehoda tak ukázala nutnost zavést systém nezaměnitelného označení železničních přejezdů respektovaný drážními zaměstnanci i uživateli pozemních komunikací. Od 1. srpna 2009 má proto každý přejezd v České republice (vyjma vlečkových v uzavřených areálech) své konkrétní číslo uvedené přímo na přejezdovém zařízení. Vykolejení rychlíku 786 u Vraňan tak potvrdilo varování zaznívající od odborníků na bezpečnost ještě před nehodou – že za každých okolností identifikovat a správně popsat polohu jednoho z osmi a půl tisíce přejezdů na síti může být problematické. A v případě hrozícího nebezpečí není čas ztrácet minuty vysvětlováním. Bylo to však zjištění za 27 milionů korun…

Záznam komunikace 19. 3. 2007 ve 21.16 h

Výpravčí: Haló.

Policista: No policie, Mělník. To jsou Vraňany nádraží?

Výpravčí: Vraňany nádraží, ano.

Policista: Pane výpravčí, prosím vás máme teďka zprávu, že na železničnim přejezdu mezi Lužcem a Horníma Beřkovicema na tý hlavní trati ňákej blbec sjel ze silnice a zůstal viset na kolejích, mimo přejezd, nepouštějte tam teďka nic, já tam hned posílam policejní hlídku.

Výpravčí: No, my tam teď nic nejedem, a pak mi zavolejte, ju?

Policista: Jo zavolám, samozřejmě.

Výpravčí: V pořádku.

Policista: Jo.

CO SE STALO

Vykolejení R 786 po střetu s osobním automobilem na železničním přejezdu v km 451,4 tratě č. 090 mezi stanicemi Vraňany – Dolní Beřkovice.

PŘÍČINY

Narušení průjezdného průřezu provozované druhé traťové koleje osobním automobilem, jenž byl záměrně vmanipulován do obvodu dráhy veřejnosti nepřístupného.

POSTIHY

Strůjce pojistného podvodu (záměrem bylo poškodit podvozek Audi A8 na přejezdu a následně vyžadovat pojistné plnění) byl odsouzen za trestný čin obecného ohrožení na 4,5 roku nepodmíněně. Jeho dva komplicové si odnesli podmíněné tresty. Výpravčí stanice Vraňany byl obviněn z trestného činu obecného ohrožení, soud první instance ho obžaloby zprostil. Odvolací soud však uznal výpravčího vinným a uložil mu podmíněný trest.

PŘIJATÁ OPATŘENÍ

S účinností od 1. 8. 2009 jsou všechny přejezdy na celostátních a regionálních dráhách, vlečky (vyjma vleček v uzavřených areálech) označeny jedinečným a nezaměnitelným číslem. To je uvedeno na součásti vybavení přejezdu. Při komunikaci se složkami záchranného systému nebo drážními zaměstnanci je toto číslo požadováno.